V Silicon Valley není žádnou ostudou zbankrotovat. Lidé zde věří, že důležitým principem rozvoje je poučení se z vlastních chyb. Pro nás Středoevropany je ale posedlost, s níž se někteří v Silicon Valley chlubí svými neúspěchy, na první pohled podezřelá.
Zvláště u podnikatelů okolo dvaceti let, kteří jako by se nezdary chlubili proto, aby ukázali, jací jsou ostřílení mazáci. Vždyť už několikrát se svými start-upy neuspěli! Tento jejich postoj ale zcela odpovídá zdejší asi nejvýraznější mantře: Selhávej rychle, selhávej často.
To lze zaslechnout na technologických konferencích, zahlédnout připnuté na stěnách, zaznamenat v rozhovorech zaměstnanců. Řada startupistů je na své neúspěchy hrdá, někteří se jimi až chvástají. Neúspěch zde není jen vzýván, je vysloveně oslavován. Příkladem budiž konference FailCon, která se poprvé konala v roce 2009 v San Francisku. Od té doby se rozšířila do celého světa a koná se každým rokem. Stejný základ, ale jinou formu má fenomén Fuckup Nights, který se zrodil v roce 2012 v Mexiku. Také se rozrostl do celosvětových rozměrů, od roku 2014 běží i jeho česká verze.
Tři až čtyři pokud možno zajímaví podnikatelé se zde odlehčenou formou dělí s obecenstvem o své úspěchy, ale především o neúspěchy. Každý mluvčí má sedm minut a může použít až deset obrázků. Poté nastává čas na otázky a odpovědi pro publikum. Existuje i řada webů, které fenomén selhání doslova rozpitvávají. Většina z nich je vytvářena jako zdroj inspirace a ponaučení, důvody neúspěchu ale často vyznívají spíše zábavně: „Udělali jsme řadu věcí správně, ale bylo to k ničemu. Opomenuli jsme totiž nejdůležitější stránku každého start-upu – ten správný produkt.“
Lze narazit i na zajímavé statistiky. Například méně než 45 procent start-upů v Silicon Valley přežije první rok podnikání. Nebo prý společnosti obvykle zanikají přibližně 20 měsíců od posledního získání investic, přičemž jejich financování dosahuje v té době průměrně výše 1,3 milionu dolarů. Fenoménu si ve své knize Innovate or Die všímá i držitel Pullitzerovy ceny, novinář Andres Oppenheimer. Ten zde ale rovněž konstatuje, že způsob pozitivního přijímání vlastních i cizích neúspěchů je specifický právě pro oblast Valley a že jinde ve Spojených státech je zcela opačný. Demonstruje to na příkladu Donalda Trumpa, kterému zkrachovala dlouhá řada společností. Ovšem na otázku, co si ze svých selhání odnesl, Trump naštvaně odpověděl: „Já neselhal vůbec nikdy!“