Poslední měřitelný sníh tu napadl v únoru roku 1976, kdy se ho v San Francisku urodilo celých 2,5 centimetru . Je tu zkrátka krásně. Podle portálu weatherspark.com je vůbec nejkrásněji koncem července. Právě v té době je nejjasněji (opakem je únor, kdy je největší pravděpodobnost zatažené oblohy). Počasí je pro Silicon Valley jednoduše dalším báječným lákadlem. I Roman Staněk ze společnosti GoodData řadí klimatické podmínky mezi pět nejzásadnějších bonusů Křemíkového údolí. Bezesporu oprávněně: se sluncem nad hlavou se lépe vstává, sluneční energie je skvělým zdrojem dobré nálady, podporuje tvorbu důležitých vitaminů (například D) i zdraví jako takové.
Teploty tu jsou navíc opravdu příjemné, žádná extrémní vedra. Jen málokdy se teploměr vyšplhá nad třicet stupňů, takže by se v Silicon Valley dalo docela dobře fungovat i bez klimatizace. To byste ovšem nesměli být v Americe, kde klimatizaci milují a zapínají ji i při teplotách, kdy to vůbec není nutné. Věděli jste mimochodem, že ji Američané používají už od roku 1902? Jakkoliv ale převaha slunečných dní potěší obyvatele i turisty, místní přírodě zrovna nesvědčí. Poslední roky celá Kalifornie trpí nedostatkem srážek, které se tu na zem snášejí převážně v zimních měsících.
Výsledkem jsou sucha a rozsáhlé požáry. Například v roce 2007 shořelo v jižní Kalifornii více než 900 tisíc akrů půdy a 2 tisíce budov. Ani letos není situace růžová a teplé dny ještě nekončí. Paradoxně pak po nich, na začátku zimy, zase mohou přicházet záplavy. To když vyprahlá půda nezvládne vstřebávat velké srážky, jež některé roky přicházejí v důsledku jevu zvaného El Niño, který dokáže nad Pacifikem prohánět až 16 kilometrů vysoká bouřková mračna. Vloni jeho vlivem hrozily záplavy i takovým firmám, jako jsou Facebook nebo Google, obavy měli také v Applu . Kdy v ráji zaprší příště?
P. S.: Pokud chcete sami trochu nasát atmosféru místního podnebí, můžete alespoň pomocí webkamer.
